NATAŽENÍ YTONGU LEPIDLEM...

Jak nevyzrát na fasádu, zablbnout si v šesti metrech, trochu si zanadávat, možná se nechat taky trochu natáhnout a tak nějak si zkazit pátek...

Tento post nemá být žádnou reklamou a už vůbec antireklamou, jedná se pouze o mou zkušenost, byť negativní.

Skutečnosti a činnosti zde popisované jsou reálné, a nikterak nezmanipulované.

Nebyl při nich nikdo zabit ani nebylo nikomu ublíženo...i když...zpracovávat dva pytle je očistec, celá paleta rovná se sebevraždě.

Budiž tedy tento článek návodem a poselstvím budoucím generacím, možná vodítkem čemu se vyhnout...

Celý čtvrtek jsem blbnul s kolečkem a míchačkou. Voda, cement, písek...říká se tomu beton.

A jelikož změna je život a život jsou samé změny, naplánoval jsem si na příští den práci lehčí, ne tak fyzicky náročnou, kterou si užiju a u které vyléčím ta bolavá záda z betonování.

Natáhnu si štít z Ytongu první vrstvou lepidla...

TAKHLE TO ZAČALO...

Odborník možná namítne proč natahovat Ytong ve dvou vrstvách a nedat rovnou perlinku, já to dělám za prvé z důvodu srovnání zdi, (občas uštíplý roh tvárnice, občas větší spára) a za druhé jako spojovací můstek pro druhou vrstvu již zmíněné perlinky.

Technologii natahování rozebírat nechci...

Co bych však popsat chtěl je zmíněné lepidlo a především jeho vlastnosti.

Práce nenáročná, za tři hodiny mám hotovo a večer můžu skočit do místního fitka na čtyři iontové nápoje. Znělo to jako vcelku dobrý plán, ráno jsem dojel do místních stavebnin lepidlo koupit a tím začalo mé utrpení...

Jednalo se o dva pytle obyčejného mrazuvzdorného lepidla značky SOUDAL, které místo obvyklých 80 až 100 korun za pytel stálo 140,- kč, což jsem přešel s tím že bude kvalitnější a lepší...

Nápisu na pytli "snížený skluz" jsem si všiml, nic zlého mě však nenapadlo...

PYTLÍK CO MĚ BAVIL CELÉ ODPOLEDNE...

Po jeho rozmíchání pomocí míchadla na vrtačce jsem se dostal ke konzistenci připomínající med. Řekl jsem si málo vody, krapet přidal, opět rozmíchal a po pěti minutách technologické pauzy šel míchat ještě jednou.

TEĎ UŽ JEN CHLEBA S MÁSLEM A NAMAZAT...

Jaké bylo však mé překvapení, když lepidlo mělo ještě větší žízeň než já a bylo opět stejně husté.

Zkusil jsem kousek zdi natáhnout a po 10 centimetrech se začalo lepidlo drolit a přesychat.

TAKHLE BY TO JÍT NEMĚLO...

Opět jsem přidal vodu a výsledek nevýsledek se opakoval...

TAKHLE BY TO BÝT NEMĚLO...

Napadlo mě, že problém by mohl být i ve velké "vysušenosti" a savosti Ytongu a zeď jsem preventivně nakropil hadicí. (Venku bylo 25 stupňů a slunce na zeď nesvítilo).

Bohužel ani po nakropení lepidlo své podivné chování nezměnilo. Natáhnout plochu delší jak 20 cm se mi prostě nepodařilo, lepidlo se drolilo a přesychalo...

ZA VŠE CO MĚ TEN DEN NAS.ALO VDĚČÍM NIKOLI KNIZE, ALE LEPIDLU...

Ačkoliv to tak vypadá, nejsem úplně blbej a pár metrů jsem už lepidlem natáhl, ale SOUDAL TILEFLEX mi dokonale znepříjemnil celé odpoledne.

V šesti metrech na žebříku natahovat štít lepidlem, které se chová spíše jako bláto...a to jak vzhledem tak vlastnostmi...

PRVNÍ VRSTVA HOTOVO...

Z původně plánovaných tří hodin se stalo celé odpoledne, které jsem si zpříjemňoval nadáváním střídavě sobě, (že jsem si nekoupil nějakou osvědčenou značku, ať už Weber, Knauf, nebo i to obyčejné Bauhaus za 90 kč, které se alespoň jako lepidlo snaží chovat), střídavě majiteli stavebnin, (cože mi to prodal za sračku) a došlo i na firmu Soudal...

Všem kromě mě to asi bylo putna a já si "za odměnu" užil tuto zábavu až do sladkého konce.

JDU NA JEDNO...

Když jsem měl hotovo, jal jsem se študovat zbylý pytel od "blátolepidla", což jsem měl udělat možná před použitím...ale...

Dočetl jsem se kromě označení "snížený skluz" také to, že lepidlo má dobu zpracovatelnosti cca 2 hodiny a začalo mi to trochu dávat smysl.

Chemie je mocná čarodějka, v mém případě mě však moc neokouzlila...

Okouzlil mě až večer v místním fitku u třetího ionťáku kamarád, (který se živí pokládkou dlažby) který vyprávěl veselý příběh o tom jak dnes dělal obklad a koupili mu k tomu nějaký blbý lepidlo se kterým se nedalo vůbec dělat, rychle schlo a drolilo se...

A Vy můžete hádat, co že to bylo za značku?

schválně...

Závěr?

Proč to vlastně píšu?

Než budete plánovat nákup většího množství lepidla, zkuste si ho, nebo kupte značku Vámi ozkoušenou a prověřenou.

Ne vždy dražší musí být zákonitě lepší a práce s ním musí být božskou manou.

Protože jen blbec si na ta kamna šáhne podruhé...

I.P. RUMOV