STOJAN NA PALIVOVÉ DŘEVO SVÉPOMOCÍ ...

Dá se koupit, dá se vyrobit, podívejte se na to ale z druhé strany... co s ním v létě??             A to bych nebyl polokutil a brouk Pytlík, abych něco nevymyslel...



Topení na chalupě se dá řešit mnoha způsoby...

Ať už tím nejekonomičtějším, ale nejnamáhavějším což je určitě dřevo, přes středoproudý způsob uhlí a pelety, až po nejdražší a nejméně pracný způsob elektrokotel a tepelné čerpadlo.

Mrzne až praští, ale není to nádhera?

Každý způsob má své pro a proti, jinou finanční náročnost, a samozřejmě jiné nároky na skladovací prostor...
Já osobně po deseti letech jsem stále ještě začínající chalupář na prvním levelu a používám k topení dřevo.

(Extrémní kutilové možná začnou pošilhávat po soukromém jaderném reaktoru, kdo by ale chtěl mít každý půlrok doma na kontrole naší jadernou lady Danu...)

Ekonomicky je nejvýhodnější a praskání dřeva a pohled do plamenů má své kouzlo. Má ale samozřejmě i své stinné stránky...
Když pominu přikládání, tak je to určitě jeho příprava, nutnost minimálně dvouletého vysychání dřeva a prostoru pro jeho skladování.

Já a mé zákopnické družstvo, viz zde, řešíme víkendové topení přivezením 2 až 3 koleček z přístavku kde dřevo vysychá,


Deponovací místo, dosychací mezisklad DMZS 1 ...


na zápraží před vchod, tak aby polena byla při ruce a člověk se při přikládání nemusel brodit po pás ve sněhu...

Kolečkový dopravník MD1 ...

S vyhazovacím mechanismem RK2, povšimněte si prosím úsměvu...

A tím se dostávám k jádru pudla, či spíše ke stojanu na dřevo.

Hromada dřeva ze tří koleček je dost vysoká, nestabilní, stačí mírně "drknout" a polena se krásně rozjedou... V případě mírné opilosti 2-3 promile se stačí na hromadu pouze podívat a spadne úplně sama.
A jelikož už se mi párkrát stalo při příchodu z různých kulturních akcí, že jsem se brodil nejenom ve sněhu, ale i v polenech, rozhodl jsem se že si pořídím stojan na dřevo...
Dřevěná konstrukce, do které se dřevo naskládá, rozjetí polen nehrozí a jediné co se Vám může stát při nočních návratech, že si o něj rozbijete hlavu...
Kutilská hrdost a ješitnost by mi asi nedovolila si stojan koupit, stejně bych si ho vyrobil sám, otázkou však je co s ním v létě.

Vymyslel jsem tedy kompromis a místo toho postavil opěrnou zídku vedle vchodu z Porfixu.

Hrubá stavba, bez záklopu...

Umístění u vchodu...

Formát porobetonové tvárnice je 50x25x15cm a na stavbičku jsem použil 5 kusů, stavěl jsem klasicky na lepidlo, každá druhá tvárnice je ukotvená do zdi, aby nedocházelo k praskání spáry mezi zídkou a zdí chalupy...
Výška opěrné zídky je 150 cm.

Výška 150cm, váha neznámá, stále ještě nehotovo...

Postup stavby asi není nutno popisovat, je zřejmý z fotek a abych opticky zídku "odlehčil" , udělal jsem v ní obloukovou niku, kterou jsem ze zadní strany zaklopil kusem sádrokartonu...
Celou zídku jsem natáhl lepidlem, spáru zpevnil perlinkou, vše včetně niky oštukoval a bylo hotovo. Nátěr barvou budu řešit až v rámci fasády a to je zatím pohádka budoucnosti...

Niku přivítal i můj "ředitel zeměkoule", o vánočních svátcích v ní stojí vánoční dekorace, o velikonocích divnej zajíc a přes léto jí zdobím sám natočeným půllitrem. (Možnost mít pracovní nástroj ve stínu a neustále při ruce je neocenitelná).

Pokud bych tuto "polopříčku"chtěl finačně srovnávat s kupovaným stojanem, který stojí cca 2000,-kč a vypadá jako klec na tygra ussurijského, dostanu se na cenu maximálně 300,-kč a mám ten pocit, že i vzhledově vede...


Průmyslově vyráběná klec na tygra, ještě k tomu za peníze...
To, o co od začátku šlo, všimněte si výklenku kam lze umístit až dva půllitry...


Půlroční topná sezona ji otestovala a malé "ale" jsem zjistil...
Když se dříví skládá do "stojanu", (což většinou dělají mé nezodpovědné pubescentky), dochází k poškození zdi poleny.

Ono tedy nedochází samo, ale vysvětlete svým dcerám aby s těmi poleny netloukly do zdi...

A než každý rok zeď štukovat a opravovat, raději jsem ji obložil kameny...

A o tom příště...   


I.P. RUMOV












Žádné komentáře:

Okomentovat