Zákony o církvi... ...být či nebýt... ...s dětmi v kostele ???
KŘESŤANSKÁ RODINA V KOSTELE
Axiom madame Rettigové:
Máte-li doma maso v troubě, stoprocentně bude kázání dlouhé a
ohlášky nekonečné.
Murphyho zákon o dětech v kostele:
V kostele děti vykřikují a všelijak zlobí zásadně do ztichlé
atmosféry, nikoli do hřmění varhan.
Dodatek psychoanalytika mgr. Pitválka:
Velcí katolíci by si rovněž někdy s chutí zařvali na ztichlý
kostel, jenomže jsou naučeni svůj destruktivní pud potlačovat.
Detailní rozvedení Murphyho zákona o dětech v kostele:
V nejposvátnější a nejusebranější chvíli během bohoslužeb se
zpravidla ozve jeden z následujících nežádoucích zvuků:
a) rána způsobená padajícím zpěvníkem či jiným kompaktním
předmětem;
b) srdceryvný pláč miminka, které v kočárku ztratilo někde
dudlík;
c) dunivé kopání dětských nožek do lavice;
d) skácení paraplete nebo berel (pěkně jedné po druhé) paní
X. Y., způsobené vaším čiperným dítkem;
e) pád dítěte pod lavici a následný ohlušující řev;
f) "trouby jerišské" aneb hloubkové čištění
ucpaných nosních dutin něčí ratolesti;
g) nevybíravé peskování ministrantů panem farářem, který
zapomněl, že nechal zapnutý mikrofon;
h) zvolání benjamínka místní vzorové křesťanské rodiny (během
významné pomlky při kázání): "Proč ten pán tolik křičí?!", případně
(nejspíše při tiché modlitbě po sv. přijímání): "Mamííí, kdy už bude
konec?"
Murphyho zákon promluv pro děti:
Je-li ve farním personálu na výběr z více osob (pan farář,
kaplan, jáhen apod.), bude mít promluvu pro děti ta z nich, které to působí
největší potíže.
Zdůvodnění pastoralisty doc. Herodesa:
Svou nechuť pracovat s dětmi tak může dotyčný obětovat za
přítomné děti, a tím jim prospěje více, než kdyby jej práce s dětmi těšila a on
se v ní seberealizoval. Děti si tak alespoň nebudou zvykat na luxus, že k nim někdo
mluví srozumitelnou řečí, a budou připravenější na život, hlavně na bohoslužby
pro dospělé, kde se s nimi už nikdo nebude mazlit!
Dilema rodin s malými dětmi:
Být, či nebýt s nimi na mši svaté?
- Jestliže tam budou zlobit, budou se na vás všichni zlobit,
že tam zlobily.
- Jestliže je necháte doma, vyčte se vám, že je necháváte
doma a nezvykáte je na mši svatou.
Závěr anonymního aktivního laika:
Křesťanská výchova se bez trochy randálu prostě neobejde.
CÍRKEV A VEŘEJNOST
Murphyho zákon otevřenosti církve navenek:
Čím více se církev snaží být otevřená navenek, aby vypadala
férově, tím více se proflákne skandálů.
Dodatek prof. Jízlivého:
Bezprostředně po rozmáznutí posledního skandálu lze očekávat,
že se bude méně snažit být otevřená navenek.
Pracovní zásada biskupského rady mons. Mlžila:
Dům ze skla ano, ale pokud možno z kouřového.
Komentář tajemníka D. P. Mazance:
Církev je především tajemství a vnitrocírkevní pochody bývají
někdy natolik tajemné, že je radno je před zlým světem zatajovat, alébrž je
známo, že lidé světa nemají pro tajemství smysl.
Dodatek ing. Strašpytla, ekonoma biskupství:
Ale zatajovat se musí i před zlými katolíky.
Poslední slova kanovníka ThDr. Emila Tutlálka:
Jelikož však nevíme, jak rozlišit dobrých od zlých (a Pán
Ježíš nám stejně nedoporučoval takové rozlišování provádět přede žněmi), bude
lepší jisté informace zatajovat přede všemi. Například informace o
finančních tocích, přítocích a odtocích.
1. dodatek dušpastýře mons.
Žehličky:
Hlavně důvěru v Matku církev a její politiku.
2. dodatek mgr. Jízlivého:
Hlavně aby neztráceli ochotu přispívat do sbírek, není-liž
pravda?
Poznámka círk. historika prof. Jiráska:
Dodatek první a druhý k zákonům O otevřenosti církve navenek
shrnují v podstatě poslední slova prof. Jízlivého - anebo alespoň poslední
slova zaznamenaná jeho žáky. Zemřel upálením brzy po vynesení památného výroku.
Neoficiální zdroje blízké Vatikánu šíří zprávu, že se uvažuje
o jeho rehabilitaci a následném zahájení procesu blahořečení, zřejmě v
kategorii mučedníků.
Žádné komentáře:
Okomentovat